Petr Moses

Právě se projednává úprava volebního zákona, která by umožní hlasování korespondenční volbou, prozatím občanům v zahraničí. Rád se poučím, jak korespondenční volba zajistí volbu osobní, tajnou a přezkoumatelnou.  Pro sebe mám otázku, zda usnadňovat volby někomu, kdo už pro sebe zvolil dobře, kdo pracuje a bydlí mimo dosah našich politiků. Mohl bych se ještě ptát, zda má volit někdo, kdo nenese náklady své volby, kdo neplatí daně našim politikům a úředníkům. Ale ptát se nebudu, to už je jiný příběh. Přeji vám jen, ať vás volby, parlament a politici ovlivňují co nejméně. Petr Moses, politik

RFC*: Žádáme, aby poslanci a senátoři parlamentu České republiky schválili tento ústavní zákon:  Na dotace není právní nárok. Vysvětlení: pojmem "dotace" se pro účely tohoto zákona myslí také subvence, pobídky, přímá či nepřímá státní a veřejná podpora, garantovaný odběr a jiná výběrová podpora podnikání fyzických či právnických osob. Odůvodnění: Veřejná podpora podnikání nestátních subjektů dnes dosahuje řádově srovnatelné výše jako náklady na sociální politiku státu. Přitom vhodnost takové podpory je přinejmenším pochybná, s účinky jdoucími proti deklarovanému záměru poskytnuté podpory. Ústavní zákon umožní urychleně ukončit dotační a jinou podporu tam, kde se objeví nesoulad záměru a dosažených výsledků, případně tam, kde se projeví nehospodárnost v udílení dotací. Příjemci dotací jsou si i dnes většinou vědomi závislosti na dobrodiní státu a vůli politiků. Navrhovaný zákon veřejně deklaruje reálný stav věci. Zákon zabrání přehnaným očekáváním ze strany soukromého sektoru,

Finanční soběstačnost dnes počítáme ke znakům dospělosti. Finanční soběstačnost lze učit, ale konečným poučením je, že nechám druhého být soběstačný. Finanční soběstačnost bolí děti, když zjišťují, co si za své peníze nemohou koupit, ale také bolí rodiče, kteří by dětem rádi pomohli. Mnoho se namluví a napíše o “finanční gramotnosti”. Ale gramotnost je na nic, nemám-li možnost si jí vyzkoušet. Mohu se učit o písmenkách, mohu se naučit zpaměti slabiky, ale nedostanu-li knížku ke čtení, písanku ke psaní, zůstanu negramotný. Finančně negramotný zůstanu, i když se ve škole naučím všechno o půjčkách, úrocích, spořících účtech, ale nebudu mít peníze, nebudu mít žádnou potřebu si něco vydělat, uspořit, utratit. Jezdit na kole se nenaučím sledováním videí a čtením knih o cyklistice. Musím sednout na kolo, šlápnout do pedálů a jet. Co když spadnu? Spadnu. Co když špatně zatočím? Špatně zatočím. Co když si sedřu kolena o štěrk nebo asfalt? Sedřu si je. To je více než jisté. Ale potřebuji se zved

Kdo by to byl řekl, že se budu zastávat starých sprosťáků, rasistů, hlupáků. Kdo by to byl řekl, že se budu zastávat pouličního kazatele. Kdo by to byl řekl, že budeme ještě provozovat uliční výbory, dopisy zaměstnavatelům. Časy se mění. Absolutní svoboda let devadesátých, kdy Česká soda v jednom pořadu mohla urazit Němce, Čechy, faráře, prezidenta i televizní rosničku jsou pryč. Ozvete-li se, že staré instituce - např. manželství - je lepší nechat postaru, jste homofob. Pokud jste před 30 lety byl mladý a blbý a hrál ve špatné kapele, jste dodnes nácek. Pokud kážete z Bible a policajt vás zatkne, dobře vám tak, církev upalovala heretiky. Co na tom, že tehdy by upálili pro herezi spíše vás. Kdybyste kázal, že král a papež nejsou nad Pána Boha. Vlastně, za to by vás nejradši ukřižovali i dnes. Něco málo si pamatuji, není to horší než za bolševika. Ale už se objevují udavači, kteří píší zaměstnavateli, že nejste dost progresivní, že jste agresivní nebo mikroagresivní. Už se vyhazuje z pr

Chtěl jsem se vyhnout uvažování o politickém systému, protože jsem člověk pro "mírný pokrok v mezích zákona". Nechci nadávat na systém, stěžovat si na nepřízeň osudu. Možná příště. Několikrát jsem ale diskutoval s lidmi, proč je situace v naší zemi taková jaká je a opakoval jsem jim svůj názor, že podíl na chování našich politiků má náš politický systém. Jak se jeví současný politický systém mě? Máme prezidenta, vládu, parlament, senát. Máme krajského hejtmana a krajské zastupitelstvo. Na nejnižší úrovni máme starosty a městské zastupitele. Mám hodně demokraticky zvolených zástupců. Koho z nich jsem osobně volil nebo mohl zvolit? Prezidenta s funkcí především reprezentativní a senátora, který je téměř bez vlivu. Ostatní zastupitele, poslance samostatně volit nesmím. Musím si vybrat z kandidátů, které mi připraví stranické sekretariáty. V nejbližších krajských volbách vybírám 50 zastupitelů z cca 800 kandidátů, kteří se o mě budou v následujících čtyřech letech starat. Jaká je

Úvod a zdůvodnění Sociální pravicová politika. Solidarita. Odpovědnost. Samostatnost. Jdou tato slova k sobě? Zkusíme to zjistit návrhem sociálního a společensky zodpovědného programu. Toto je třetí část mého politického programu (o chudých zde a jak díky jejich hlasům vyhrát volby zde ). Čtenář jistě postřehl, že nenavrhuji žádnou revoluci, jsem pro mírný pokrok v mezích zákona. Jako další omezení doplním "nikomu nic navíc nesebrat" a "pomoci lidem". Sociální program musí být populistický, lidový. Nabídnu lidu obecnému něco, co "jim nikdo jiný nemůže dát". Nejlépe jim nabídnout to, co sami chtějí. Lidé nechtějí žebračenky. Lidé také nechtějí pracovní povinnost. Nabídnete-li jim převýchovu, aby se z nich stali lepší lidé, také neuspějete. To vše dnes stát v rámci sociální politiky nabízí a obliba těchto opatření je mizivá, efektivita zanedbatelná. Zkusím tedy nabídnout rozšíření mého návrhu z roku 2013 , který byl laskavě nepřečten nebo nerealizován tehde